FRANTIŠEK NEDVĚD - Druhé podání (1999)
Řemeslo
Zase odjíždím z míst, kam mě to zaneslo Svítání Ahoj, slunce vstává, vítej svítání Tak to má být Kdekdo mi radí,jak zůstat mladý Co mám nejraději Ze všech bylin na světe Křídla Já byl mladší než dnes Jsem jenom chlap Čekám, až zazvoní zvonek a ty vejdeš dál, Protokol Šedivou soudní budovou Můj zvon Někdo v balíku, jinej bez peněz Zlatá rybka Už stokrát jsem si na dno sáh a stokrát jsem to vzdal Cherokee Bill O dvě řeky dál,když si podzim s barvou hrál Už ti nemám co říct Venku prší a déšť stéká po kvapkách ref... Devatenáct Když ráno čtu v Tvých očích Písnička je lék Pojď , sedni si k nám , dneska dobrou radu ti dám ,
Moje krásný a milovaný řemeslo
Je půlnoc, chce se mi spát
Ale dřív musím u pumpy si kafe dát
Pumpař řek, že prej všechny moje desky má
Dal mi kávu a k tomu čtyři eskyma
Je půlnoc, chce se mi spát
Ale dřív musím u pumpy si kafe dát
Aspoň na černou kávu mi to vyneslo
To moje krásný a milovaný řemeslo
Je půlnoc, chce se mi spát
Ale dřív musím u pumpy si kafe dát
Chtěl jsem nastartovat auto ani nehleslo
To je tím, že jsem přechválil svý řemeslo
Je půlnoc, chce se mi spát
Ale dřív musím u pumpy si kafe dát
po noci probdělé tě nový den zas nahání
Vstávej, noc už končí, smyjem líbání
co bylo před chvílí Ti ze rtů jak zvon vyzvání
Povídej, jak mé ruce
tiše bloudí v krajinách Tvých
a to,co zdálo se krásný,
překazilo svítání.
Ahoj, už se loučím, vrátím se, kdy budeš chtít
jen zvedni telefon a prožít můžem o čem jen sníš
Povídej, jak mé ruce
tiše bloudí v krajinách Tvých
a to,co zdálo se krásný,
překazilo svítání.
Jen malinkou chvíli, chci blízko u Tebe stát
a říct, jak vedeš mě k cíli
řeknu ahoj, mám tě rád
Jsem tu a už se mi stýská
to všechno je o nás dvou
štěstí hlavou mi blízká
já potřebuju přítomnost Tvou
Povídej, jak mé ruce
tiše bloudí v krajinách Tvých
a to,co zdálo se krásný,
překazilo svítání.
Jídlo, že vadí a že nemám pít
Nechci bejt mladší, tohle mi stačí
Tak to má být
Tak to má být
Když boty tlačí
Bosej chodím líp
Tohle mi stačí
Tak to má být
Tak to má být
Štěstí je levný zboží
Srdcovou dámou tou kartou se platí
Štěstí můžu prožít
I když je podzim,a dny se krátí
Pořád mě těší
O lásce zpívat
Pořád mě těší o lásce snít
Dřív byla sladší
Ale tohle mi stačí
Tak to má být
Tak to má být
Štěstí je levný zboží
Srdcovou dámou tou kartou se platí
Štěstí můžu prožít
I když je podzim a dny se krátí
Pořád mě těší
O lásce zpívat o lásce snít
Dřív byla mladší
Ale tohle mi stačí
Tak to má být
Tak to má být.
mám nejraději tymián
protože mi připomíná
vůni čerstvejch klád
Ze všech bylin na světe
mám nejraději tymián
protože mi připomíná
holku, co mám rád
Ze všech barev na světe
mám nejraději zelenou
protože mi připomíná
louky jižních Čech
Ze všch barev na světe
mám nejraději zelenou
protože mi připomíná
tebe na zádech
Ze všech lidí na světe
mám nejmíň rád sedláka
protože mi připomíná
vidle, bič a hnůj
Ze všech lidí na světe
mám nejmíň rád sedláka
protože mi připomíná
kdo je táta tvůj
Ze všch zvířat na světe
mám nejmíň rád kohouta
protože mi připomíná
vidle, hnůj a bič
Ze všch zvířat na světe
mám nejmíň rád kohouta
protože mi připomíná
že musím od tebe pryč
Ze všech zvuků na světe
mnám nejraději varhany
protože mi připomínaj
nedobytnej hrad
Ze všech zvuků na světe
mnám nejraději varhany
protože mi připomínaj
že se budem brát.
Rád jsem po vejškách lez
Vždyť mě znáš, chtěl jsem dohlídnout dál
I teď sním každej den
Dětskej lítací sen
Nejsem ten, kdo by pádů se bál
Každá touha je pírko
A když jich je víc
Změní se v křídla
Já letím ti vstříc
I teď sním každej den
Dětskej lítací sen
Znáš můj snář
Plnej plánů a jmen
Slyším otáčet klíč
Zase odcházíš pryč
Ale dřív než mi zmizíš chci říct,
Aspoň pro tentokrát
Řekni,že jsem to zvlád'
Jenom pár vlídných slůvek
Nic víc
Každá chvála je pírko a když jich je víc
Změní se v křídla já letím ti vstříc
Aspoň pro tentokrát řekni,že jsem to zvlád'
O to víc pak tě budu mít rád
Protože láska je pírko a když jich je víc
Změní se v křídla ty letíš mi vstříc
Aspoň pro tentokrát řekni že jsem to zvlád'
Já tě mám i s tím peřím moc rád.
tolikrát už jsi přišla, já se o tebe bál,
máš vlasy jak havraní křídla a z venku vůni jarních květů,
směješ se na mně, jsi ráda, že jen tebe mám.
Uvařím čaj a na stůl cukroví dám,
to je v tý chvíli všechno, co pro tebe mám,
protože chci se ti do očí dívat, možná i písničku zpívat,
teď je to ale všechno, co pro tebe mám.
Když jsem si na všechno vzpomněl, o čem jsem ve svých snech snil tisíckrát,
odpusť mi, lásko, že zlobím, ale jsem jenom chlap.
Všechno, co chci ti teď říct, udělá hezkej den,
tak dopij už konečně čaj a ruku mou si vem,
nechci se jen do očí dívat, nechci ani písničku zpívat,
teď jsem totiž přešťastnej chlap, že tě tady mám.
Když jsem si na všechno vzpomněl, o čem jsem ve svých snech snil tisíckrát,
odpusť mi, lásko, že zlobím, ale jsem jenom chlap.
hmm, jenom chlap, hmm, jsem jenom chlap.
jako člun pluje mokrý mopvytírá bidu s chudobou
i odznaky spadlé z klop
Samota soudních síní
zákony z papírů
právo tu visí ve skříni
má talár na míru
Kalamář skoro prázdý
a inkoust osychápero skřípe do tichaProtokol
Končí sa stání už za chvíli
pán s paní můžou jít
Včera si dítě půlili
dneska se půlil byt
Vítězům čest a sláva
ale v tvářích to není znát
Tady se zřídka vyhráva
a když, tak jen advokát
Z velkých slibů z velké lásky
z holubíčích hnízd
zbyl jenom strohý list
Protokol
Šedivou soudní budovou
jako člun pluje mokrý mop
vytírá bidu s chudobou
i odznaky spadlé z klop
Láska je bradou vzhůru
leží a nedýchá
pero skřípe do ticha
Protokol.
párek v rohlíku je tvůj věrnej pes
děti boháčů v bídu nevěří
prý se nesluší žebrat u dveří
Stejnej zvon
zvoní ke křtinám i k válce
nač ty hádky o morálce
všem nám bude znít
Stejnej zvon
Sliby muslimů, sliby křesťanů
až ty přestaneš, i já přestanu
stovky výstřelů, kvůli předsudkům
muži pobití, ženy ve smutku
Stejnej zvon
zvoní ke křtinám i k válce
nač ty hádky o morálce
všem nám bude znít
Stejnej zvon
kterej pohřbíval mou mámu
visí v kapli a ne v chrámu
stejnej zvon, starej zvon
Kdybych já mohl svůj zvon mít
po nocích bych ho učil znít
já bych řek, kdy a jak má být
ten můj zvon, můj zvon, můj zvon.
Ten můj zvon, ať je majákem i dubnem
ať je světlem v moři bludném
ať lidem nedá spát
ten můj zvon
bude bít, jak dosud žádnej
dokud srdce nevychladne, pořád bude bít
ten můj zvon
můj zvon.
Pak stokrát jsem tu smůlu spláchl a na začátku stál
Já sníval o třech přáních, když jsem nevědel jak dál
Ale kdybych zlatou rybku chyt, jen tebe bych si přál.
Tvý nářky nejdou zastavit, si vsteklá jako pes
Tvá matka, dej jí Pánbůh klid, snad šteká ješte dnes
Si malý hádě zrádný, co na prsou jsem hřál
Ale kdybych zlatou rybku chyt, jen tebe bych si přál
Mý známý nemáš ráda a dobrý spácíš zlým
A nejlíp se ti hádá, když já už skoro spím
Pak marně hledám důvod, kterej za hádku by stál
Ale kdybych zlatou rybku chyt, jet tebe bych si přál
Si malý hádě zrádný, co na prsou jsem hřál
Ale kdybych zlatou rybku chyt, jen tebe bych si přál
Mý známý nemáš ráda a dobrý spácíš zlým
A nejlíp se ti hádá, když já už skoro spím
Pak marně hledám důvod, kterej za hádku by stál
Ale kdybych zlatou rybku chyt, jet tebe bych si přál.
Jeden stopař kdysi postavil srub
Oči měl jako len lovil kůže celej den,na prsou nosil kančí zub
Měl tenhleten muž ze všech nejrychlejší nůž,jeho šíp nikdy neminul cíl
A svou dívku si vybral z kmene Cherokee, takže všichni mu říkali Cherokee Bill
Vždycky, když náš děd začal vyprávět, jeho hlas při tom tajemně ztich'
Vždycky, když náš děd začal vyprávět,oheň plál v očích nevidomých
Tekly proudy slov, jako roztavenej kov o tom stopaři,co kdysi tu žil
O tom chlápkovi v kůži,co pušku nenosil,co se tak divně jmenoval Cherokee Bill
Byl úrodnej ten kraj,tak to lidi povídaj, řeky plný ryb a les plnej včel
Cherokee a ta dívka byl nerozlučnej pár, jeden bez druhýho nevyšel
Potom osud tomu chtěl a do srubu doktor jel,hezčí kluk se nikdy nenarodil
Oči měl,jako len,vlasy jako soví den, zkrátka syna měl najednou CHerokee Bill
Vždycky, když ………………………………
A když uzrál čas,jako kukuřičnej klas, tomu klukovi už bylo pět let
Stovky vůní a stop spolu učili se znát a těm dvěma patřil celej svět
Jenže potom přišel list a v něm každej mohl číst,že se blíží konec přešťastnejch chvil
Že už bubnama virbluje osmnáctej pluk,a že k vojsku je odveden Cherokee Bill
Vždycky, když ………………………………
Osmnáctej pluk nebyl obyčejnej pluk, samí lumpové a mrchy všech mrch
A když chystali výpravu proti rudochům,tak jim Bill prostě v noci zdrh'
Hledali ho rok, jenže Billy nebyl cvok, zmizel do kopců a dobře se skryl
Kluka s mámou pak našli v srubu spáleným, jako pomsta, že utekl Cherokee Bill
Vždycky, když ………………………………
Potom jeden den vojsko vyjelo si ven,ale když se večer vracelo zpět,
Tak už z dálky jim svítila nad pevností zář, jak tam červenej kohout sed
Od těch dob i v neděli denně hlídky stavěli, žháře nikdy nikdo neobjevil
Lidí pár zavřeli, ale všichni věděli, že je dál někde v okolí Cherokee Bill
Vždycky, když náš děd začal vyprávět, jeho hlas při tom tajemně ztich'
Vždycky, když náš děd začal vyprávět, oheň plál v očích nevidomých
Tekly proudy slov, jako roztavenej kov, o tom stopaři, co kdysi tu žil
A já vím odkud znám jeho oči jako len, a já vím komu říkali Cherokee Bill.
já přemýšlím jak bych odtud plách
už ti nemám co říct tak se vytratím
Všechno co dával jsem rád mělo smysl snad
když jsem tě potkal byl jsem jak na vlnách
Ale teď je to pryč už tě dávno znám
®: Než odejdu ještě se otočím
jelito pravda nebo zasE stín
jestli zůstalo po mně něco
a jestli o tom vím
Venku prší a déšť mi stéká po tvářích
cítím kapku po kapce jak mi kropí stín
už se neotočí jsem docela rád
Už vidím tak trochu dopředu
Představit jinou si asi dovedu
A trochu toužím zase jinou lásku mít
Snad jí nevadí že mokrou košili mám
a toužím po tom nebýt dlouho sám
A moh bych jí říct všechno co v sobě mám
Venku prší a déšť mi stéká po tvářích
já přemýšlím jak bych odtud plách
už ti nemám co říct tak se vytratím
Všechno co dával jsem rád mělo smysl snad
když jsem tě potkal byl jsem jak na vlnách
Ale teď je to pryč už tě dávno znám
sem stá či stoprvá?
Mám strach, že láska skončí
mám strach, že potrvá
Pak něčí hlas shůry zavelí
a trubač trubí - vpřed
a léta běží zpět
Najednou je mně i tobě
divu krásných devatenáct let
Když večer čtu v Tvých očích
má lásko jediná
Když jiskra nepřeskočí
a spadne do klína
pak zase hlas shůry zavelí
já kordem švihám hned
jak Zorro svoje zet
Najednou je mně i tobě
divukrásných devatenáct let
Když ztichne noc a ty usínáš
ta chvíle před ránem
já chci Tvých Cyranem
a Hamletem a Romeem
a možná, že i d´Artagnanem být
d´Artagnanem být
Pod Tvou hřívou
sen se vzpíná
Pierot i Kolombína
Na polštáři v tobě dřímá
divukrásných devatenáct let
Když běh se změní v chůzi
a chůze krok-sun-krok
Čekám na dotek můzy
jak hřebec na obrok
Ale ten hlas shůry nevelí
Teď zastavil se svět
teď zastavil se svět
Nikomu se ani nesní
že máš oči jako lesní med
jako lesní med
Koukáš na mě potměšile
zachumlaná do košile
Však zas bude mně i tobě
divukrásných devatenáct let.
abys na svou smůlu chvíli zapomněl.
Písnička je lék , jak už někdo kdysi řek ,
já jen opakuju , co zkusit bych chtěl.
Písničku si pamatuj , zlehka si ji zanotuj ,
abys moh se klidně přidat k nám.
Je to útěk z nesnází , kdo zpívá ,
tomu nic neschází a navíc ještě cítí ,
že není sám .
Pojď sedni si k nám , dneska dobrou radu ti dám ,
abys na svou smůlu chvíli zapomněl.
Když hodně přátel máš , co je tvoje , rád jim dáš,
karta obrátí se , najednou jsi sám.
Já měl přátel kdysi dost , teď je ze mě nezvaný host ,
vezmu kytaru a jedu zase hrát.
Písničku si pamatuj ...
jak se to jmenuje
(dominik, 21. 1. 2012 22:10)