MICHAL DAVID - Bláznivá noc (1988)
Pěsti
1.Mám svoje plány, který skýtaj šance, Ikaros 1.Za nádražím, pod starou zdí Po cestách růžových
1.Přijdeš za mnou jako nic se ptát, proč blázním, Ve slepé uličce I. Fotka z prázdnin Když dělal jsem v deskách pořádek Pár přátel I takové dny jsou
nosím je v hlavě, ukrytý jak v bance.
Mám svoje přání, co se jen mě týkaj,
jsou krásně hloupý, jenže já z nich dál chci žít.
2.Kdekdo má pěsti a dál rozdává rány,
zkouším je vrátit, nic víc nejzbejvá mi.
Nechci bejt tím, kdo jen tak lehce vzdá se,
proč bych měl schválně svoje šance ztrácet.
REF.
Každej z nás chvíli stojí sám v ringu,
musí mít pěsti, musí se krýt.
Každej z nás touží sám bez dopingu
vyhrát a žít si, prostě si žít -
- naplno žít, jen žít – naplno žít.
3.Mám svoje zájmy a spoustu velkejch vášní,
má je snad každej, tím jsem sotva zvláštní.
Mám svoje touhy a někdy na ně sázím,
možná se mýlím, jenže já chci dál si žít.
4.Kdekdo má pěsti a pak rozdává rány,
zkouším je vrátit, nic víc nejzbejvá mi.
Nechci bejt tím, kdo jen tak lehce vzdá se,
proč bych měl schválně svoje šance ztrácet.
Refrén
loučí se tři kamarádi,
v kapse je pálí čerstvě natisklej výuční list.
Nad hlavou dým z cigarety,
ti dva se ptaj: kam pudeš ty,
ten třetí mlčí, přitom zoufale touží se vzníst.
REF.:
Jeho sen strašně troufalej byl,
vzdycky chtěl Ikarem být.
Holky říkaly: ten kluk je svůj,
nešťastnej, kdo má s ním žít.
2.Jeho sen v něčem bláznivej byl,
vždycky výš dosáhnout chtěl.
Škoda, že tenkrát těm jeho snům
nikdo z nás nerozuměl.
3.Tak světem šli, jak běží čas,
pod starou zeď opřou se zas,
Ikaros chybí, cestou vysněnou odvážně šel.
Letěl jak pták, k slunci se dral,
těm na zemi z výšky se smál
a když šel dolů, prostě ten náhlej pád neustál.
Refrén
já bych vylít na měsíc, ty jdeš jak s lázím,
vůbec ten tvůj príma klid, můj vztek včas láme
už se musím probudit, my dva se známe.
R.Po cestách růžových, s tebou jít byl by hřích,
ty jsi holka, co neztrácí vtip,
po cestách růžových, jenom sám bloudil bych
a tak v bouři je nám spolu líp.
2.Byl to kolikátý pád a zas se blýská,
snad jsem vůbec neměl stát, když teď si stýskám,
tak jsem zvednul telefon, chci říct své přání,
já tě čekám na beton, víš proč tě sháním.
R.R. (do ztracena)
Už na to nemysli:
To, že tě někdo sklamal, přece neznamená, že tě opustila láska.
Rád bych ti vyprávěl jeden příběh, poslouchej:
1.
Ve slepé uličce se svou dívkou kluk stál,
v očích měl loučení, pak řek čau a šel dál.
Do tmy se propadal něžně průzračný cit
a já sem spatřil, jak na to místo pad třpyt.
REF:
Ležel tam řetízek, moh jen pár korun stát,
najednou bezcenný kousek plíšku a smalt.
Řetízek bez punce, i kurz lásky v něm kles,
ve slepých uličkách, kde se toulá jen pes.
II.
Ten řetízek v tu chvíli už nepatřil nikomu
a tak sem ho sebral a strčil do kapsy
a cestou domů mě napadalo strašně moc věcí,
ale jedna ze všeho nejvíc:
2.
V těch slepých uličkách tisíckrát můžeš stát,
ale tím neztrácíš to, že toužíš mít rád.
Láska de s tebou dál, je to víc než tvůj stín,
drž se jí v myšlenkách, je jí čím dál tím míň.
Refrén
III.
Jestli chceš, já ti ten řetízek dám,
on vlastně není tak obyčejnej jak se zdá.
Vem si ho – přinese ti štěstí.
REF:
Vem si ten řetízek, moh jen pár korun stát,
najednou bezcenný kousek plíšku a smalt.
Řetízek bez punce, i kurz lásky v něm kles,
ve slepých uličkách, kde se toulá jen pes.
A stíral prach z tajných přihrádek
Tak slít na zem suvenýr
Má devět krát šest ten obrázek
Zní nejtěžší ze všech otázek
Kde jsou ty chvíle ztracený
ref: Fotka z prázdnin
Léto, já a ty
Fotka z prázdnin
Oči usmátý
Slunce blázní
Prostě príma čas
Fotka z prázdnin
Vrací mi tě zas
Všechno i nic hrozně sluší ti
Snadno mě hned chytly do sítí
Ty tvý oči zasněný
V nich moh jsem číst chci tě napořád
Když oheň zhas, šla ses ke mně hřát
Pak zbyl jen ten suvenýr
ref: Fotka z prázdnin...
že rána za ránou
zas právě tebe najde
a málo komu dojde
že padáš únavou
zas připadáš si sám
máš v hlavě hlavolam
proč hůl nad tebou lámou
a lásky dál tě klamou
vždyť nejsi odepsán.
R: Pár přáte stačí mít
co uměj za to vzít
a nepřestanou hrát
když nemáš chuť se smát
jen opři se a vstaň
a rvát se nepřestaň
vžďyť někdy stačí říct jen dál se snaž
ty na to máš
I takové dny jsou
že zpráva za zprávou
jen další trable přidá
a špatnou horší střídá
až padáš únavou
R: Pár přátel stačí ... 3x
Dívko hledaná
1.Dívka hledaná v této chvíli může městem jít,
může v metru stát, může v téte chvíli v bistru snít.
Dívka hledaná může právě na zeď báseň psát,
může ztrácet čas, před výkladní skříní dlouho stát.
REF:
Neutíkej, láska si tě najde včas,
zatím plíc nech, uvězněná tím.
Nepospíchej, spěch vidí, jak svíčku zhas,
když je mráz, tak zahřívej se s ním,
dívko, lásko hledaná.
2.Dívko hledaná, marně svojí touhu pokrýváš,
dívko hledaná, dál se sama sobě schováváš.
Dívko hledaná, láska tě už dlouho dohání,
křídla rozpíná, dává ti je, jednou vzlétneš s ní.
REF:
Neutíkej, láska si tě najde včas,
zatím plíc nech, uvězněná tím.
Nepospíchej, spěch vidí, jak svíčku zhas,
když je mráz, tak zahřívej se s ním,
dívka městem chvátá.
Krásnou lásku v patách má,
dívka, lásko hledaná,
má mě, před ní utíká,
dívka, lásko hledaná.
Samotář
1.Ten kluk byl samotář,
žil zvláštně, měl jen pár svých snů
a stohy básní psal,
chtěl podobat se básníkům.
Svět se mu zdál tak málo zářivý,
čekal od něj víc, jedno slůvko příznivý.
2.To všechno, co dřív měl,
dal jenom do těch moudrých knih,
i kámošů měl míň,
už nevídál se s žádným z nich.
Čas trávil sám,
jen snil a básně psal,
s tou partou, s kterou žil,
nechtěl se už scházet dál.
REF:
Ten kluk byl samotář
a na řeči dost háklivý,
i když hledal svou tvář,
byl čím dál více zbloudilý.
A pevně věřil dál,
že bude básníkem,
snad vůbec netušil,
že sám k sobě je lhář,
že je jen pouhý samotář.
3.Ten kluk byl samotář
a jen svůj vlastní příběh psal,
a nebyl nikdo snad,
kdo by ty jeho básně znal.
Zůstal dál sám,
snad to tak právě chtěl,
žil jen v představách,
stále za tím svým si šel.
REF.
Bláznivá noc
Světla září,v mlze lásky,
jsem dva blázni,co se tajně vídaj
v diskotékách,na volňásky,
co nám zbývá,když nás doma hlídaj.
Je to nářez,je to síla,
tohle s námi mámy neprožívaj,
světla září,v mlze lásky,
tady písně nikdy nedoznívaj!
ref:Bláznivou noc,prožijem si,
tady jsme volní,tady jsme sví,
bláznivou noc,prožijem tu,
noc plnou vášní,nádhernejch snů.
Zase máme,krásnou závrať,
jsme dva blázni,co po sobě šílí.
V diskotékách utrácíme
všechen svůj čas,každou volnou chvíli.
Je to nářez,je to síla,
tohle s námi mámy neprožívaj,
světla září,v mlze lásky,
tady písně nikdy nedoznívaj!
ref:Bláznivou noc,prožijem si,
tady jsme volní,tady jsme sví,
bláznivou noc,prožijem tu,
noc plnou vášní,nádhernejch snů ů ů.
(To,co se zazpívá,je i jako ozvěna!)
2xJé je je je- jé je je je!
2xLáj laj laj laj- -//-
2xHej hej hej hej- -//-
2xLáj laj laj laj- -//-
2xLá la la lá- -//
2xO ou ou ou ou- -//-
atd,atd...
Výtah do nebe
tam prý čas neznají,
líbí se ti čím dál tím víc.
2.Znám tvou tvář anděla,
stárnout bys nechtěla,
já chtěl bych mít sílu ti říct:
REF:
Výtah do nebe žádnej nejede,
má dnes poruchu, zůstal ve vzduchu.
Výtah do nebe zkrátka nejede,
nám je souzený jít hezky po zemi dál.
Znám tvou tvář anděla,
nádhernou docela,
líbí se mi čím dál tím víc.
Znám tvůj sen o štěstí,
nejsou jen starosti,
já chtěl bych mít sílu ti říct:
REF. 3x
v tom světle zdá se, že nás něco trápí,
nechcem čas marnit nad porcí steaku,
tak dávám návrh jdem na diskotéku.
2. Jenže ta právě dnes nezabírá,
tělo chce tančit, hlava se však vzpírá,
koukáme vzhůru, nápadně dlouze,
úplněk svítí, noc je plná kouzel.
R. Nejsme vůbec náměsíční, zvláštní nápad,
v hlavě nám jen klíčí.
Óóóó, je dlouhá cesta na měsíc,
óóóó, je dlouhá cesta na měsíc,
óóóó, je dlouhá cesta na měsíc,
óóóó, je dlouhá cesta na měsíc,
3. Zapadlo slunce, zhaslo svý lasery,
nás něco pálí, něco jako gejzír,
nechcem čas marnit nad porcí steaku,
tak dávám návrh jdem na diskotéku.
4. Jenže ta právě, dnes nemá šanci,
dneska i píseň moc nad námi ztrácí,
koukáme vzhůru v tý naší touze,
srdce nám bouchá, noc je plná kouzel.
R.
óóóó, je dlouhá cesta na měsíc, ..............
(do ztracena)
1.V místním malém sálku má se konat diskotéka,
spousta něžných dívek zoufale tu půl dne čeká.
Zvláštní ticho v sále,v tom tichu se dá sotva žít,
právě někdo říká:MÁTE SMŮLU,MŮŽETE JÍT!
ref:Diskžokej nepřijel,čím se teď zabavíš,
diskžokej nepřijel,zmatek máš v duši svý.
Čemu máš v týhle chvíli dát svůj čas?
Městem jdeš,na rtech úsměv Ti zhas.
2.Ven se vskutku trosí hloučky tichem ztrápených těl,
máš pocit,že schválně tvůj svět kdosi začernit chtěl.
Tmou se domů loudáš,svou nudu máš v patách jak stín,
dál ji zahnat zkoušíš,jenže nevíš právě teď čím.