MICHAL DAVID - Rodinná show (1984)
Rodinná show
Dneska máme tu show, příbuzní k nám už jdou
Brácha autem a strejc, dneska má spadnout klec
Bráchu za vzor mi daj, koukni co všechno maj
Budou slzet a pak řeknou bude to tak
Buď se tý holky vzdáš, nebo sbal si co máš
Marně ztrácíme čas, prostě zklamal jsi nás
A já jen pro ten klid příbuzenstvu dal slib
Že to zkoncovat chci, že ty nejsi můj cíl
Má lásko věř, nic to nemění s námi
Dál mám tě rád, mně je líto jen mámy
Má lásko věř, já se jen pláče mámy bál
Ty jsi vážně ten typ, s kterým všechno jde líp
Ty jsi nejvíc co chci, ale s mámou mám cit
Dneska má spadnout klec, rozhod táta a strejc
Dnes je rodinná show, dnes mě odepíšou
Buď se tý holky vzdáš, nebo sbal si co máš
Marně ztrácíme čas, prostě zklamal jsi nás
A já jen pro ten klid příbuzenstvu dal slib
Že to zkoncovat chci, že ty nejsi můj cíl
Má lásko věř, nic to nemění s námi
Dál mám tě rád, mně je líto jen mámy
Má lásko věř, já se jen pláče mámy bál ...
Něco na tom je
Páni byl to kus, pádila rovnou k metru
Já dal mírný klus, bylo to proti větru
Správný měla vkus, vším jsem si nejdřív svetru
To se všechno smí
Málem jsem to stih, vzala mě o pár schodů
Spoustu měla pih, předběhla asi módu
Znám i její smích, smála se bez důvodu
To se všechno smí
Něco na tom je, že nás holky souží
Stále říkaj ne, přitom kolem krouží
Něco na tom je, že nás holky shání
Stále říkaj ne, že se jinak neubrání
Něco na tom je, že nás holky blázní
Stále říkaj ne, přitom ale zkrásní
Něco na tom je, že nás holky svádí
Stále říkaj ne, že je nikdo nenavádí
Málem jsem to vzdal, někdo mi zaklap hledí
Mám prý sedět dál, když se mi dobře sedí
Ne abych se ptal, kdo ji teď doprovodí
To se všechno smí
Páni já to stih, vzal jsem ji o pár schodů
Měl jsem vědět dřív, že jenom kalí vodu
Vždyť i její smích nebyl tak bez důvodu
To se všechno smí
Něco na tom je ...
Pouhý úsměv tvůj
1. Myslím si, že sem neobstál,
ani ta píseň co jsem hrál,
proč se ty můj smutku,
stále nutíš do zármutku,
Proč víčka třiptí se ti dál?
Přehlížíš, že já bych si přál,
abych získal za odměnu,
uznání a zvláštní cenu -
ref.: - úsměv tvůj, pouhý úsměv tvůj,
který kdo ví kam se ztratil
a víš jak moc na mě platil.
Pouhý úsměv tvůj, stačí úsměv tvůj,
aby kapka rosy z venku,
přilétla si na řasenku
sáhnout
2. Slyšela o ní spoustu chvál,
i o té písni co jsem hráááál,
abych získal za odměnu,
uznání a zvláštní cenu -
ref.: - úsměv tvůj, pouhý...
..........
sáhnout
úsměv tvůj
To snad nikdo nespočítá
Všichni mají rozum jen já ne
Někde jsem ho nechal, ví se kde
Leží v diskotéce pod židlí
Má tam přece stálé obydlí
Slyšel jsem to mockrát, a tak vím
Všechno, co se v mládí naučím
Využiju jako moudrý děd
Který na všechno zná odpověď - zpaměti
To snad nikdo nespočítá, kolik já mám chyb
Kdyby hloupost nadnášela, určitě bych vzlít
To jsou všechno řeči řeči, ať zachovaj klid
Já na všechno sám si přijdu, když mě nechaj žít
Nevážím si jejich vzácných rad
Uvidím, že budu litovat
Jedním uchem tam a druhým ven
Nezdědil jsem po nich ani gen
Pořád stále stejná písnička
Mohla by být ze mě jednička
Sotva ale budu světlo věd
Když znám tuhle smutnou předpověď - zpaměti
To snad nikdo nespočítá ...
Záruční list na lásku
1. Tak vážně můžem spolu žít,
pokud snášíš každý vtip
a denně můžem spolu být,
pokud nevadí ti mých pár chyb.
2. Tak vážně můžem hned se vzít,
pokud snášíš malý byt
a můžem všechno rychle chtít,
pokud nevadí ti málo mít.
ref.: A jedno jistě vím, že mám tě rád
a to si opakuj až půjdeš spát,
jen záruční list na lásku, ten nemůžu ti dát -
- není.
3. Tak vážně můžem spolu žít,
pokud snášíš nahlas hrát
a denně můžem spolu být,
pokdu nevadí ti hlas můj snad.
ref.: A jedno jistě vím, že... (2x)
konec 2. ref.: jen záruční list na lásku ten nemůžu ti dát - ani jááá.
Céčka, sbírá céčka
Dostal jsem právě písemný vzkaz,
prý se mnou dlouho ztrácela jen čas,
uteče spousta vody v řece,
než ji zas potkám v diskotéce.
Může být z nás dvou světový pár,
jestli se zmůžu dát jí věcný dar,
až mi to dojde, vrátit se s ním,
bez ní se ploužák nenaučím.
®:Céčka, sbírá céčka, v tom je ta léčka
a já jsem o tom neměl ani zdání,
céčka, že sbírá céčka, tak co mi brání,
jen abych sehnal je a běžel za ní.
Po městě bloudím od krámu krám,
někde i loudím, jinde se jen ptám,
korunou cinkám, že na to mám,
nikoho vůbec nedojímám.
Může být z nás dvou světový pár,
jestli se zmůžu dát jí věcný dar,
až mi to dojde, vrátit se s ním,
bez ní se ploužák nenaučím.
®: Céčka, sbírá céčka, v tom je ta léčka
a já jsem o tom neměl ani zdání,
céčka, že sbírá céčka, tak co mi brání,
jen abych sehnal je a běžel za ní.
Po městě bloudím od krámu krám,
někde i loudím, jinde se jen ptám,
korunou cinkám, že na to mám,
nikoho vůbec nedojímám.
Vyznání
Mám zvláštní sen
Ten sen se mi stále zdá
Zdá se mi když v sálech zpívám
Sám Čajkovskij že se dívá
A já z něj trému velkou mám
Vstoupit teď k nám
Já bych klobouk smeknul sám
Vám bych řek že ve vší slávě
Sám Čajkovskij vchází právě
A já bych s úctou v koutě stál
V koutě stál
Díval se jak on by hrál
Hrál by na můj klavír bílý
Hrál by věčně, i když chvíli
A já bych s úctou v koutě stál
Co já vím
1. Proč se s námi země točí?
Proč se rosa třpití?
Co já vím...
2. Proč jsou oči pod obočím?
Proč je voda k pití?
Co já vím...
ref.: Pouze jedno zdá se jistý,
že tě dneska, lásko, láskou sním.
Pouze jedno zdá se jistý.
Jenom jedno bezpečně dnes vím
3. Proč po noci přijde ráno?
Proč je slunce žhaví?
Co já vím...
4. Proč je všechno spočítáno?
Proč mi ladí klavír?
Co já vííím...
ref.: Pouze jedno zdá se jistý,
že tě dneska, lásko, láskou sním.
Pouze jedno zdá se jistý.
Jenom jedno bezpečně dnes vím
Pouze jedno zdá se jistý,
že tě dneska, lásko, láskou sním.
Pouze jedno zdá se jistý.
Jenom jedno bezpečně dnes vím
Šoumen
Stalo se to pátýho září
Můj brácha s vážnou tváří
Přišel mi sdělit zprávu
Že je táta a já že jsem strejc ...
To je teda věc, stal se ze mě strejc
Brácha mi řek, tenhle malej je tvůj synovec
To je zázrak, to je zázrak
Dělám na něj kuk, ty seš hezkej kluk
Čím se stane, co z něj bude, to mi není fuk
To je zázrak, je to zázrak
Šoumen, tohle dítě bude teda šoumen
Kterej lidem padnout nedá
Šoumen, kterej bude lidi z trablů zvedat
Šoumen, tohle dítě bude teda šoumen
Kterej lidem padnout nedá
Šoumen, kterej bude lidi z trablů zvedat
Je to senzace, tíhne k muzice
Nechce kaši, nechce dudlík, jenom zpívat chce
To je zázrak, je to zázrak
Jednou kritici smeknou čepici
Před klukem, co stal se přes noc hvězdnou stálicí
To je zázrak, je to zázrak
Šoumen, tohle dítě bude teda šoumen
Kterej lidem padnout nedá
Šoumen, kterej bude lidi z trablů zvedat
Šoumen, tohle dítě bude teda šoumen
Kterej lidem padnout nedá
Šoumen, kterej bude lidi z trablů zvedat ...
Valčík pro mámu
1. Když tak posloucháš, jak ti zpívám písně,
tak se zatváříš, jako máma, přísně,
mně to nevadí, ty jsi zvláštní láska,
jenom přemýšlím, proč ta stejná vráska.
2. S tebou pocit mám, že je máma blízko,
taky jsem jí hrál, jenže žádný disko,
valčík jsem jí hrál, myslím tenhle právě,
stejně jako dřív, teď zní mi v hlavě.
R. Já vyprávím, ty posloucháš, asi jsem únavnej,
nesmíš mě tak vážně brát, jen vyprávím pár hloupostí
a třeba mám jen chuť jen tak si do větru lhát, snad nebrečíš, to nedělej nebo ti valčík můj
nikdy už nebudu hrát, tobě už ne, jen mámě mý
ta si v něm najde svý, pro ni je tak akorát.
3. Nikdo neslyší, když se stromky lámou,
táta odešel, já jsem zůstal s mámou,
neuznával jsem, že se lásky končí,
že kdo miloval, se tak náhle loučí.
4. Já už asi vím, proč ta stejná vráska,
ty mi rozumíš, ty jsi príma láska,
s tebou pocit mám, že je máma blízko,
taky jsem jí hrál, jenže žádný disko. R:
Snad nebrečíš, to nedělej nebo ti valčík můj
nikdy už nebudu hrát, tobě už ne, jen mámě mý
ta si v něm najde svý, pro ni je tak akorát,
tak akorát. Tak akorát.
Znám tě
1. Máš ráda pouze výstřednost.
Já k vůli ní už zkoušel dost.
Lásko na co chceš si stále hrát?
Znám tě a tak vím jak mám to brát.
2. Máš někdy směšné nápady.
Já mám k nim sem tam výhrady.
Lásko hrej si na co chceš si hrát,
Znám tě a tak vím jak mám to brát.
ref.: Znám tě, už více pátků,
znám tě, já spousty řádků
psal jsem, snad jen k vůli tvé kráse.
Tak můžu říct, že znám tě,
snad víc než sebe,
znám tě, tak už se seber.
Hned toho nech!
Ztrácíš svůj dech.
Nežij jen v představách
a v pouhopouhých snech.
3. Máš někdy zvláštní výřečnost.
Já nejsem z těch co by s ní srost.
Lásko na co chceš si stále hrát?
Znám tě a tak vím, jak to brát.
ref.: Znám tě, už více pátků,
znám tě, já spousty řádků
psal jsem, snad jen k vůli tvé kráse.
Tak můžu říct, že znám tě,
snad víc než sebe,
znám tě, tak už se seber.
Hned toho nech!
Ztrácíš svůj dech.
Nežij jen v představách
a v pouhopouhých snech.
Koncert v ulicích
1.Mlhavou tmou mně smáčel déšť,