PETR KOCMAN - Dej Country štěstí (1999)
Bejt kousek za vodou
Nejhroznější trápení je chodit do práce
každý ráno potácet se k stejný zastávce
A mít víčka slepený snem kterej nedozrál
závidět těm v posteli co klidně spí si dál.
Ref.:
Jak rád bych si teď dával whisky se sodou
jen bejt trošku ve vatě, bejt kousek za vodou.
Rád bych se teď probouzel tam někde na chatě
dejchal vůni bourbonu bejt trošku bohatej
Měl bych holku před kterou by každej z fleku zjih
vršek kyprej z Provence a spodek žhavej jih.
Bylo by to nádherný jen občas přihlížet
jenže svět je jinačí a já jen teď vím že:
Nejhroznější trápení je chodit do práce
každý ráno potácet se k stejný zastávce.
Setkání po letech
Tuhle si to šinu od Kalendů
když mi někdo srazil kšiltovku
byl to kluk, co válel se mnou v bendu
když jsme ještě hráli za stovku
Povídám mu: Ale těpic kámo
tebe jsem už léta neviděl
napruženej byl jako u vrat bráno
syčel, jako starej sentinel
Já zas futrál přes hrb nahozenej
lidí bylo, jak když naseje
že jsem od přírody vrták přirozenej
hnedka malér už tu zase je
Jednoho jsem kytarou svou máznul
a když ke mně čumák votočil
byl to jeden z těch nádhernejch bláznů
co se mnou se světem plahočil
Ref.:
My zašli jsme si do báru
jako tenkrát za starejch časů
skončili jsme na ÁRU
přehlídka vymlácenejch klasů
my zašli jsme si za holkama
že to zase pěkně rozjedem
skončili jsme ve špitále
s kapačkou a skelným pohledem
Už to nikdy nebude to pravý
už nás skoro všechno vysílí
s muzikou se člověk zase spraví
než skleróza hlavu vybílí
Na holky a na rum už to není
dál ponesem odkaz od otců
místo pěstování kytek nebo čtení
budem hrát v domě důchodců
Když se usmíváš
Tisíckrát a stále mi říkej to svý
prosím líbej mě dál
tisíckrát tvý přání splním strašně rád
dávno jsem o to stál
Stříbrným nožem nám měsíc krájí
celou noc přetemnou
stříbrným smíchem teď zvoníš mi tu tmou
když jsi krok přede mnou
Ref.:
Když se usmíváš, zvony zní v uších mých
když se usmíváš, zrakem jím tělo tvý
když mě pohladíš, čelo mám jasnější
když se prozradíš, jsi v mých očích krásnější
Hodinám co z věží v dálce teď zní
nocí, čas nevěřím
hodinám, co jsem tu s tebou dneska byl
délku zas neměřím
Přivírám oči když držím tvou dlaň
ve svých, ještě můžeme snít
přivírám dveře co vedou jenom ven
nechci je otevřít
Aha!
V hospodě na rohu
byl velkej nával
strejcové hulákali u karet,
jó, mě to vcuclo
než jsem vůbec se nadál,
na stojáka jedno
a pak vypadnu hned.
Po horkým dnu
tam bylo hůř, než v úle
a žízeň ne a ne uhasit,
v troskách se octla
má původně dobrá vůle,
pár jich tam ještě pošlu,
no, to je klid.
Zatím nálada krásně tu stoupá,
spousta známejch, pívo je jako křen,
kdekdo tady řeční ze svýho kouta
a já, i když nerad, cpu se ven.
Podle zdi rozevlátou
větrnou chůzí,
před domem lovím klíče, tajím dech,
čím dál blíž
tím víc odvaha mizí
pomalu už se šinu po schodech.
Nejdřív koukám se klíčovou dírkou,
všude tma a ticho, doufám, že spí,
boty v ruce, potom krokem jako pírko
vklouznu tiše pod svou deku vedle ní.
Dotěrný prsty
poledního slunce
surově píchají mě do očí
a to mě zlobí tak,
jak starýho sumce,
na druhou stranu ještě se otočím.
Nejistě otvírám
jen tak půl oka,
dochází mi, že vůbec nespala tu,
zbytečně tady hraju
mrtvýho brouka,
vždyť už předevčírem jela na chatu.
Pět vlčích máků
Jak jsem ji potkal v rozkvetlé louce
vzpomínám častokrát
Pět vlčích máků držela v ruce
já zůstal tiše stát
Před každou písní co jich jen znám
leží klíč houslový
Ta píseň z louky co začla tam
ta měla kouzlo svý
REF.:
Pět vlčích máků jako pět křížků
co jich má stupnice HÁ
Píšu už pátou písniček knížku
kdo píseň v HÁ duru zná?
Ta píseň ale má další sloky
a člověk ocení
když se mu časem ta holka z louky
v písničku promění
Blonďatá holka proměněná
zmizela na pár dní
Zbyla jen píseň provoněná
a tak teď chodím s ní
Chci být jako dým
Chci být jak dým
co vrátky slz vkročí
přes víčka do tvých očí
což já neumím
pro něj slzy střádáš, já vím.
Dny s nadějí, jak šípy mě minou
a v náruč letí jinou
tu mou nechtějí
pak škvírou se v mracích smějí.
Už dávno vím
že můj smutek plodíš
když stále někam chodíš
a já tě nezdobím
proč já s tebou tak málo smím.
Tvrdou chceš být
snad víc nežli kámen
a já jak vody pramen
břeh svůj chci z tebe mít
ve dvou přec jen lepší je žít.
Den svál ten dým
k jiné ať ho stočí
teď číst jen ze tvých očí
se záhy naučím
slzíš už jen pro mě, já vím.
Loch Lomond
Ref.:
Ten kraj už je blízko
a já cestu znám
je bílá a jde skotskou plání
jde úbočím skal a lučinami tam
kde se nad Loch Lomond stín měkce sklání.
Ten kout a ty louky a skály mám rád
tu stráň co se v zálivu koupá
má láska, má láska z ní lůžko bude stlát
tam kde sám Loch Lomond v rákosí spává.
Folsom Prison Blues
I hear the train a commin
it´s rollin´round the band
and I ain´t have seen the sunshine
since, I don´t know when
I´m stuck at Folsom prison
and time keeps dragin´ on
but than train keeps rollin
on down to San Anton.
When I was just a baby my mamma told me son
always be a good boy, don´t ever play with guns
but I shot a man in Reno, just to watch him die
when I hear that whistle blowin´
I hang my head and cry.
I bet there´s rich folks eating in fancy dining car
they´re probly drinkin coffe and smokin´ big cigars
but I know I had it commin´ I know I can´t be free
but those people keep a movin´and that´s what
tortures me.
Well if they fred me from this prison
if that railroad train was mind
I bet I´d move on over a little feather down the line
far from Folsom prison that´s wher I want to say
and I´d let that Lonesome whistle blow my
blues away.
Růže z Jericha
Zas voní růže z Jericha
kam léto tolik pospíchá
Padaj z nebe mokrý provazy
a déšť se po skle prochází
Nám ten déšť lásku smyl.
Uvadá růže z Jericha
a tlukot srdce utichá
když za límcem déšť zamrazí
nám láska míří do zkázy
měla žít chvilku dýl.
Ref.:
Lásku nám
déšť vzal
já léta se ptal
zda od něj
nám lásku vydlužím
letní čas
déšť vzal
a lásku nám svál
něco ví možná listí v kalužích.
Odkvetla růže z Jericha
o větve já se popíchal
když jsem sbíral sílu před zimou
lásku co vzala duši mou
dávný déšť s létem smyl.
Cítím dál růži z Jericha
a tlukot srdce utichá
když zasvítí louč vzpomínek
pak víme jen, že nevíme
kde je směr a kde je cíl.
Jenom pár zlých minut
Já vím, zůstal tu jen tvůj stín
stál se mnou u dveří
když zvuk tvých kroků sláb´
Však tím, že dál s ním hovořím
tak ten fakt odmítám
že zůstal jsem tu sám
Ráno svým očím pak nevěřím
že z polštářů tvůj stín
objímá mě dál
Ref.:
Jenom pár zlých minut
jsem tu stál
než jsem se s tvým stínem
náhle rozesmál
Jenom pár zlých minut
byl jsem sám
a teď si s tvým stínem krásně užívám
Chci říct, že nechybíš mi víc
ničím se netrápím
mně stačí mít tvůj stín
Tvůj stín, tichý jak stín má být
stále mě objímá
prý je mu u mě líp
Já jsem s tvým stínem silný tým
tak zpívám píseň pro tvůj stín
Jenom pár zlých minut
jsem tu stál
než jsem se s tvým stínem náhle rozesmál
Jenom pár zlých minut
byl jsem sám
Ty návraty domů ve vánoční čas
Víc vím nežli tenkrát, kdy doma jsem byl
moc rád se vracím tam, kde jen jsem snil
Ty návraty domů, ve vánoční čas
jsou návratem do dětství co skrylo se v nás
Víc znám než kdy předtím, co táta mi řek
když spolu se sejdem, v jeho písních je lék
Ty návraty domů ve vánoční čas
pod stejnými hvězdami sejdem se zas
Víc dávat než brát máma učila nás
lásce a souznění, pokoře z krás
Ty návraty domů, ve vánoční čas
Tak dík mámo, dík táto